Kde pracuji
Jak terapie vypadá
Každá terapie vypadá jinak, protože se pokaždé potkávám s jedinečným člověkem – s Vámi. A Vy, stejně jako já, si do našeho setkání přinášíte životní zkušenosti, funkční či nefunkční způsoby chování, aktuální náladu či pocity. Zároveň většinou přicházíte s něčím, o co se chcete podělit, čeho chcete dosáhnout, co chcete ve svém životě změnit či vyřešit. To vše se stává součástí našeho setkání…
Jak pracuji
Každý terapeutický styl vychází z různého vzdělání, kurzů, výcviků, a hlavně životních zkušeností a osobnosti terapeuta. K tomu, abyste měli možnost poznat mně a můj způsob práce, je nutné se setkat osobně. Naznačit může sekce „Něco málo o mně“, případně si můžete přečíst o směru, v němž absolvuji psychoterapeutický výcvik – Gestalt terapii (viz odkazy http://www.gestaltstudia.cz/co-je-gestalt-terapie, nebo https://cs.wikipedia.org/wiki/Gestalt_terapie).Gestalt (a já) chápe člověka jako celek, jehož součástí jsou rozum (racio), emoce a tělo. Ne vždy jsou tyto složky v harmonii a ne vždy jim umíme naslouchat, čemuž nás Gestalt terapie učí. Zároveň mají všechny tři naše složky potřeby. Ty si často neuvědomujeme, nedokážeme v sobě najít energii na jejich naplnění, neumíme je uspokojit, případně být uspokojeni jejich naplněním. Někdy mohou být naše potřeby i v konfliktu. Často se s klienty díky Gestaltu dostávám i k různým reakcím a způsobům chování, které vycházejí z toho, co jsme se naučili v minulosti (často jako děti) a nyní jsou již nefunkční. Někdy tyto reakce vycházejí i z ran, které si z minulosti / dětství neseme. Tomu všemu, ale i spoustě dalších těžkostí, s nimiž se člověk v životě může potkat, se prostřednictvím společné práce můžeme věnovat. Terapie zprostředkovává uvědomění, pochopení, naučí nás lépe rozumět sobě samým a být se sebou více v souladu.
Průběh terapie (našeho případného setkávání)
Samozřejmě se průběh terapie odvíjí od toho, čeho byste chtěli dosáhnout. I tak ale má určité zákonitosti. Pravidlo číslo jedna je má mlčenlivost. To, co se odehraje v terapii, si nechávám pro sebe *. Vždy se snažím vytvářet prostředí, kde je možné cítit se bezpečně. Nabízím pochopení, podporu a snažím se budovat vzájemnou důvěru. Pokud mě kontaktujete (viz kontakty) a domluvíme si termín, čeká nás…
Při navazování terapie (u někoho může probíhat jednu až dvě konzultace, u někoho i měsíc či dva, u někoho i déle) je dobré, když se setkáváme ve frekvenci maximálně jednou za dva týdny (když je potřeba, klidně i každý týden). Později je možné frekvenci setkávání rozvolnit, třeba na jednou za 3 týdny.
První setkání. Vstup do terapie vnímám jako schopnost člověka otevřít se a sdílet. Rád poznávám nové lidi a osobně se na setkání s novým klientem vždy těším. Určitě budu zvědavý, s kým se potkávám i na to, s čím přicházíte. Většinou klient přichází s nějakým konkrétním očekáváním. Naplnění těchto očekávání a cílů se pak stává cílem společným. První setkání však slouží také Vám, jako možnost lépe poznat mě a můj způsob práce. Na základě prvního setkání se pak společně rozhodneme, zda a případně v jaké frekvenci se setkávat dále.
Pro další setkávání a práci je důležité, pracovat na vzájemné důvěře a Vašem pocitu bezpečí. Zní to jako maličkost, ale už to je často samo o sobě „úzdravné“. Nejenže se pak spolu budeme lépe cítit, ale v průběhu terapie je často třeba otevřít i nepříjemná témata a ke zpracování a překonání těchto momentů jsou pocity vzájemné důvěry a bezpečí nezbytné. Doba, po kterou bychom se setkávali, je závislá na tom, co od spolupráce očekáváte a jak se očekávání, která se v průběhu společného setkávání mohou měnit, daří naplňovat. Může se jednat o tři setkání, ale i o roky intenzivní společné práce.
Kromě již uvedeného v průběhu terapie nabízím:
- podporu – abyste na cestě kamkoliv (klidně i do propasti) nebyli sami a pomáhá Vám hledat či budovat její zdroje i ve Vašem okolí
- orientaci – pomáhat Vám k tomu, abyste se postupně zorientovali a vyznali v „mapě svého života“ a mohli si zvolit cestu, která bude „ta pravá“
- pomoc s uvědomováním si a naplňováním Vašich potřeb a jejich naplňováním
- pomoc s „odkládáním z batohu“ – často je pro cestu vpřed nutné vyřešit překážky, které nám do něj položily naše zkušenosti, zážitky či návyky z minulosti
Mým obecným cílem v terapii je, aby klient došel do bodu, kdy již podporu terapie nepotřebuje.
Ukončení terapie je většinou dílem vzájemné shody, rozhodnutí o ukončení je však vždy na Vás. Vždy jsem rád, pokud po rozhodnutí o ukončení spolupráce máme oba možnost k jejímu zhodnocení, ideálně v rámci závěrečného setkání.
* výjimečně se obsah terapie (nikoliv údaje, dle kterých by byl klient identifikovatelný) může stát předmětem superv